Hanz.77 na Nürburingu

 Psal se konec prázdnin roku 2010 a u nás v práci byl docela masakr. Práce až moc. A jak to tak chodí, jeden můj kolega jezdil vypomáhat stavět hospitality pro Charouz Racing Team a dovolenou najednou na jednu akci nedostal. A tak to tenkrát přišlo: „Hanzi nechceš jet místo mě postavit hospitality na Nürburgringu? “ (V té době jsme zrovna jezdili Green Hell Tour u Milana na webu pořádané Redjousem75  na PS2 a GT4) Vytřeštil jsem oči na vrch hlavy a povídám: “Myslíš to vážně?“ Myslím!  Zabal si věci a ve středu odjíždíš s klukama na GT1 na Nürburgring. Přišla středa a já byl napnutý, jak to vůbec bude. No a bylo 8.00 ráno, zazvonil telefon a tam se ozvalo: Máš zabaleno? V 9.00 u Charouze. V 9.30 jsem už seděl v kamionu a brázdil jsem dálnici směr Rozvadov a hlavně Nürburgring!

Ve čtvrtek ráno přijíždíme k mému vysněnému okruhu a já začínám pociťovat, že se mi asi plní sen! (Kdybych věděl, co bude dál? Projíždíme bránou Padoku a mému foťáku nepřestává cvakat uzávěrka. Najedeme s návěsem na přesně vyznačené místo a začínáme stavět. Stavba Hospitality trvá i se zařízením ve vnitř 2 dny. Pátek ráno natahuji ve vnitř koberec a najednou mi někdo ťuká na záda, ohlédnu se a – „Ahoj ty seš tu nový co?“  Pomalu ze sebe vykoktávám „Ano”. Já jsem Tomáš a ty? Já Hanz. Všichni už víme, kdo to byl. :-) Říkám Radkovi (můj kolega o kterém ještě uslyšíte) Ty vole to byl Tomáš Enge!  Radek odpovídá no jasně, a kdo si myslel. Smích. No pro mě to moc směšné nebylo další neuvěřitelná věc pro kluka, který jezdí GT4 na PS2 doma v obýváku s ovladačem v ruce. No nic jdeme dál. Postaveno a je pátek. Mám už volno tak jdu projít okruh. Hrdě si natahuji na krk visačku Nürburgring GT1 padok a vyrážím jak s kamerou, tak s foťákem prozkoumat okolí. Jedou se tréninky a motory řvou a to mě nenechávalo klidným. Vracím se asi cca za 3 hodiny a Radek mi hlásí „Byl jsi v boxech?“ no nebyl. Tam taky můžu? No jasně! Obracím se a beru za kliku boxu č. 34. Kamera jede, procházím kolem mechaniků a najednou jsem 20 cm od té brutální káry je zvednutá na zvedáku a je fakt krásná! Je to on Aston Martin DB9 ! Dodnes mě to nepustilo a jistě vím, že to auto jednou chci. Pár fotek a přibližuji se přímo k Pit Line, až na ní najednou stojím a dívám se na celý výjezd z Pitu na okruhu. To snad není možný! Tohle vše za dva dny! Co bude dál ještě dva dny!

Tréninky skončili, auta uklidili a já se vracím do hospitality jestli na mě zbylo něco k jídlu a hlavně jestli Radek už zapojil internet, abych mohl napsat klukům od Milana z webu, co vše tady prožívám. Také jsem dostal doporučení že zážitky také mohu psát na GT-Racing.cz ( První liga v GT4, pro mě pocta) . Tak jsem zasedl a psal na dva weby. V sobotu ráno mě opět  vzbudil řev motorů a já měl zase volno! Pár nákupů s provianťákem ve městě (18 nákupních košíků v marketu Plus) a pak jsem hned vyrazil do NurbCentra nakoupit nějaké upomínkové předměty domu. Vzít kameru a foťák a honem do boxu za klukama. Stoupnu si na Pit Line a říkám si, tohohle dědu od nekuť znám? Foťáky ostatních cvakají jako o závod tak ustoupím. No tak si ho cvaknu taky. Jdu zpět do hospitality a ukazuji fotky klukům (ty už ani závody nezajímají, takže většinu času jsou bud v kuchyni nebo chrápou v kamionech. Nechápu! ) . A najednou se ozve, ty vole Hanzi víš, koho to máš tady vyfoceného? To je Jean Todd! To snad není možný chlapi on je, poprvé na závodech a hned snad mu dělá ochranku. No nic vyrážím znova.

První závod, podle kterého se určuje kvalifikace pro hlavní závod. Stojím v boxech a tajím dech. Tomáš dojíždí jako první!!! Večer zase píši zážitky na weby a přisedne ke mně Tomáš. Co to smolíš? Ptá se. Tak vysvětluji asi v půl hodinovém rozhovoru, co jezdíme a jak a na čem a tak. “ Tak tam napiš, že zdravím a že přeju hodně úspěchů.“ Povídá Tomáš. Ok hned to smolím. Tak jsem popřál za nás všechny, že držíme palce, ať to zítra dopadne dobře. Neděle a já mám službu v kuchyni! Sakra všichni vylezli z kamionů a šli na hlavní závod a já tady utírám skleničky. Sakra! No jsem tu nový a dva dny volna no co jsem si mohl víc přát! Dneska musím makat. Stejně jsem si vyhlídnul místo a koukal na závod v televizi v hospitality. :-) Poslední kolo závodu a Tomáš na prvním místě! Zahazuju vše a i přes zákaz opouštět kuchyň letím do boxů. Jsme první!!! Hanzi Tomáš to dokázal. V tu chvíli co se kluci dělo v těch boxech a následně v hospitality je nepopsatelné a každému bych to přál zažít. Po konci závodu se všichni nahrnuli do hospitality a začalo se slavit. Poslední samozřejmě přišel Tomáš s Pohárem a velkou flaškou šampaňského pro vítěze! A hned ve dveřích mi ji podává a hlásí na, napij se vyhráli jsme! Jelikož jsem abstinent tak takto podaná láhev se nemohla odmítnout. Byl jsem rád že, jsem tu flašku udržel, jak byla obrovská a to v ní byla už jen tak jedna třetina, tak jsem si usrkl a vracím ji zpět majiteli a gratuluji k úspěchu já za sebe tak za Milana a za GT-Racing.cz. Pak pár fotek s Tomem a s pohárem a pak se odjíždělo slavit na Hotel. Já zůstal v hospitality a psal zážitky ze závodu. Někdo musel hospitality hlídat a já jelikož nepiji tak jsem dobrovolně zůstal. Pondělí ráno jsme začali balit a já se pomalu začal loučit s Nurbem. Dopoledne se ještě ukázal Tomáš a všem nám poděkoval za skvěle odvedenou práci a jel domu. My jsme to za pondělí taky stihli zabalit a večer kolem 23.00 jsme opouštěli brány okruhu.